Né můj trapas.

Měl jsem kamaráda Martina a ten se nějakým jeho kámošem zlil hrozným způsobem. U? ho nemohl dopravit domů a tak ho ubytoval u sebe. Uprostřed noci slyší strašlivé: NEEEEEE! Ale dílo u? bylo dokončeno. Jeho kamarád v polospánku otevřel dveře, kde u nich domy býval záchod, zde byla lo?nice Martinových rodičů a navyklým způsobem přistoupil k posteli a pomočil Martinovu maminku. Sice se uprostřed aktu probudil a vystřízlivěl, ale nebyl schopen proud zastavit a tak zblblý kropil sem a tam a? do vyčerpání zásob.

Slušnej trapas měla moje matka: ?ertuje ráda kdy? volá telefonem nějakej omyl, tak neřekne ?e to není omyl ale předstírá ?e se dovolali správně a něco jim nakuká. Ale jednou se jí to vymstilo - volala k sobě do bytu a linka místo toho přeskočila k sousedovi. Soused:"haló", matka(v domnění ?e někoho neznámého dobře napálí): "Ale mazlíčku, Ty nevíš kdo Ti volá?", soused: "ne, kdo je to?", matka (se dusí smíchy):"ale kocourku v?dy? Ty si na mně nevzpomínáš? Tobě se snad nelíbí moje kozičky?" ....a soused: "To jste vy, paní sousedko?!"(poznal ji podle hlasu)... Trapas - však nekončí - matka zpanikařila - rychle si sna?ila něco vymyslet a tím tomu dala korunu: "Je?iš pane sousede - ono to asi přeskočilo - my máme doma zedníka tak jsem myslela ?e je to on..."