Záhy bylo Heleně

podstoupiti zkoušku ne¬malou. Přijela do lázní mladá paní tučné, plavé, rozmařilé krásy; hned prvého večera si vybrala Helenina přítele a dala mu cítiti s dostatek, že by ji nemiloval marně. Heleně to neušlo; chraň bůh, nechtěla žárlit, ale ztrnula, zošklivěla v tváři a byla až hloupě těžkopádná; když na ni promluvil, odpovídala mu způsobem nepří¬jemným a jaksi popuzeným. Nenáviděla sebe samu za tu prudkou bolest a přemáhala se hrdinně; v noci šel na ni pláč, ale tu ji napadlo, že ten dotyčný je vlastně fanfaron, prázdný po¬živač a tuctový sobec; s tou útěchou šťastně usnula.