Odpoutala

se od pana Kennedyho a padla na hezkou tvář Osvaldovu. Maličko potěšilo se její srdce přívětivou něhou. Nebylo jí tajno, že chla¬pec je do ní svým způsobem zamilován; nedo¬vedl to arciť přiznati než zbytečnou hrubostí a uhýbavýma očima. Zato Olga ho trápívala se zvláštní rozkoší; kladla mu ruku kolem jeho pěkné, jemné šíje a táhla ho s sebou parkem, ne¬zřízeně se bavíc jeho mručivou a blaženou zuři¬vostí. Hleďte, teď právě, cítě její pohled, spolkl ohromné sousto a vztekle vykoukl. Ubohý Osvalde! co z tebe bude tady, v tom strašném domě, ty dítě, jež právě se přelamuješ v mla¬díka, stonajíc současně přemírou útlosti i sveře¬posti?