Olga

se neptala, jaké má k tomu právo, ale cítila se nadmíru nadřaděna celému panu Ken¬nedymu s jeho dokonalostmi, jež ho nestály nej¬menší námahy, s jeho sebejistotou a suverenní povýšeností, kterou všechny ovládal; pohrdala jím a dávala mu to cítit; ano, celá její dívčí pýcha a domýšlivost, tolikrát denně poražená, oživovala v tomto okázalém opovržení.
Zatím Mister Kennedy svačil s mohutným kli¬dem, pranic nedbaje vražedných pohledů pla¬noucí Olgy. Ignoruje; myslila si Olga vzníceně; a zatím každé noci, když jde spat, klepá na mé dveře: „Open, miss Olga...“