Zahlédl stín za oknem a obrátil se ke dveřím.
Do místnosti vkročil muž v maskáčích, sandálech a kloboukem s širokým okrajem - podle místních standardů byl vysoký a měl plnovous. Chvíli stál a nechával své oči přivyknout na přítmí. Hostinský zatím donesl Schaeferovi pivo.
Schaefer zaplatil za láhev, aniž by z nově příchozího spustil oči, a nechal ji stát nedotčenou na stole.
Schaefer neviděl na muži žádnou zbraň, ale připadalo mu to jaksi nepřirozené - byl to prostě muž, který musel být ozbrojený.
Muž Schaefera okamžitě zaregistroval; v místnosti nebylo mnoho lidí a jen jeden byl tak velký a měl světlé vlasy. I v přítmí místnosti byl Schaefer velmi jasně nořte americano.
Cizinec přešel k Schaeferevu stolu a shlédl k němu.
„Slyšel jsem, že hledáte průvodce,“ prohlásil čistou angličtinou s přízvukem.
„Zprávy se šíří rychle,“ odpověděl Schaefer a konečně zvedl láhev a napil se. „Posaďte se.“
Muž se posadil.