„Nejsem si tím jistý, pane; zdá se mi, že děláte mnoho dohadů a předpokladů-“
„Jasně, že dělám,“ souhlasil Philips. „Vím to. Ale jde to dohromady, zapadá to do sebe - a jste ochoten vsadit celou planetu na to, že se mýlím?“
Na to Perkins neodpověděl. Tiše stál, zatímco Philips vstal a přešel k oknu, aby se podíval na město.
„Víte,“ řekl Philips zamyšleně, když shlížel na taxíky a chodce na ulici pod sebou, „myslím, že na tu operaci dohlédnu osobně -jen se chci ujistit, že se to nevymkne z ruky. Navíc se nezdá, že by tady v New Yorku vyvíjeli vetřelci nějaké další aktivity. Možná měly ty útoky jen vylákat Schaefera do džungle, aby ho mohli popravit na stejném místě, na kterém zabil Dutch jednoho z nich.“
„Proč by to chtěli udělat?“
„Smysl pro efekt, synu. Přinutit vraha vrátit se na místo činu.“
„Ale jak mohli vědět, jak se Schaefer zachová?“ nedal se Perkins.
„Myslí si, že je to Dutch,“ odpověděl Philips netrpělivě. „Myslí si, že ví, kdo jsou, a že je dost chytrý, aby poznal, kdo je za těmi vraždami, a vrátil se na místo, kde se s nimi minule setkal.“
„Ale já stále nechápu ... chci říct, generále, já bych to od Schaefera neočekával a oni nejsou ani lidé; jak to mohli předpokládat?“
„Kdo ví? Možná umí číst myšlenky, Perkinsi, a je jasné, že ti bastardi jsou chytří, pravděpodobně chytřejší než my. Opravdu na tom záleží?“
Perkins opět neodpověděl.
„Sežeňte mi letadlo, synu,“ řekl Philips a odvrátil se od okna. „Schaeferovi bude chvíli trvat, než sežene vybavení a najde správné místo - i kdyby mu Dutch řekl, kde to je, je to prdel světa.“ „Ale pokud je Schaefer již teď mrtvý, pane, co pro něho můžete udělat...?“
„Mohu najít jeho tělo a zajistit mu důstojný pohřeb,“ odsekl Philips. „To je to nejmenší, co mohu udělat pro Dutcheva bratra.“