betonová džungle

Miller byl stále pryč a užíval si svůj čas u Číňanů.
Rasche se naklonil Jonesovi přes rameno a předstíral přátelský zájem.
„Počkej,“ řekl, „není dva plus pět sedm a ne osm?“
„Co...?“ Jones se překvapeně podíval na místo, kam ukazoval Schaeferův prst - Rascheho druhá ruka ho uchopila za zátylek a tvrdě mu udeřila tváří o desku stolu.
Rasche zaslechl charakteristický zvuk lámaného nosu.
Rasche použil část z arsenálu svého partnera, uchopil masku a udeřil jí do telefonu. Po místnosti se rozlétly úlomky plastu a elektrických obvodů; to by je mělo zpomalit. Pak hodil masku po Smithovi. Smith ji instinktivně odrazil, ale stálo ho to přibližně vteřinu při pokusu vytáhnout pistoli.
Pak se na něj Rasche vrhl a přirazil G-mana ke zdí.
Rasche nabitý adrenalinem zvedl Smithe do vzduchu a hlavou napřed ho vrazil do dveří. Dřevo se rozlétlo a ve dveřích se objevila díra, kterou byla vidět tapeta v chodbě; Smithe opustilo vědomí.
„To máš za to, že se otíráš o Skauty, ty zkurvysyne,“ prohlásil Rasche a upustil G-mana na zem. „Můj mladší syn je u Vlků.“
Jednou rukou popadl masku a druhou vytrhl Smithovi pistoli. Pak si prokopal zbytky dveří cestu ven.
„To jsou ty moderní stavby,“ prohlásil. „V Dakotě bych to nedokázal.“
Vyběhl ke schodům.
„Budova MetLife, šest hodin,“ řekl si, když za sebou zaslechl Smithovo sténání a Jonesovy kletby. Naposled se ohlédl a spatřil, jak Jones vchází do chodby. Držel se za nos a po tváři mu stékala krev. V druhé ruce držel pistoli.
Stačil jednou vystřelit a pak už byl Rasche za požárními dveřmi a utíkal dolů po schodech. Střela šla úplně mimo - odštípla kousek omítky ze stropu.
Rasche věděl, že možná nebude mít žádnou šanci; ti dva zburcují celou federální vládu. Kdyby je svázal nebo něco ... ale Miller se mohl vrátit každou chvíli. Kvůli tomu dal také Rasche přednost schodišti před výtahem.
Jeho jedinou šancí bylo, že budou očekávat, že uteče a někde se schová, a nepůjdou po něm. Co jiného by také mohl dělat? A pátrání po odpadlém poldovi v New Yorku by se jen těžko utajilo a ti chlápkové chtěli držet vše v tajnosti. Možná ho prostě nechají být.
Vždyť potřebují jen šest hodin a pak bude po všem.