Predátor-betonová džungle

Budou mít, pro co si přišli.“
„To jsem nebyl já, koho zařízli, Philipsi. Přišli se bavit, nepřišli pro mě.“
„Ale označkovali si tě tou věcí, co máš na krku!“
„A možná, že se chtějí pobavit a najít si mě sami. Možná, že budete chlápkem, který jim řekne, kdo je vrahem. Možná je právě tím naštvete úplně nejvíc. Víc než kdy jindy, přemýšlejte o tom.“
„Zatraceně, Schaefere. Nemůžeme je nechat, aby tě honili po ulicích - na to by doplatili nevinní lidé! A všichni by je viděli. Představ si tu paniku! Držíme to pod pokličkou již léta.
„Možná to byla chyba,“ přerušil ho Schaefer. „Možná jste měli lidem říct, co se děje, a nechat je, aby se bránili!“
„Těm věcem se nemůžeme postavit, Schaefere.“
„Já se jim postavil. Stejně tak i Dutch.“
„Dobrá, ale už nikdo jiný - většina lidí při setkání s těmi lovci prostě umírá. Podívej, Schaefere, tohle může být naše šance promluvit si s nimi, přesvědčit je, že jsme inteligentní, navázat kontakt...“
„Oni ví, jak máme vysokou inteligenci,“ oponoval Schaefer, „což ve většině případů není příliš slavné. Háček je v tom, že je to nezajímá“
„Jo, ale možná, když jim ukážeme, že můžeme být užiteční, začne je to zajímat. Chtějí tebe, Schaefere, a my jim tě dáme.“
„Já mám lepší nápad, generále.“ Schaeferova ruka bez varování vylétla, uchopila Philipsovo zápěstí a stočila ho vzhůru; pistole vystřelila a kulka proletěla střechou vrtulníku.
„Je mi líto,“ řekl Schaefer, když generálovi jednou rukou vytrhl pistoli a druhou ho srazil stranou. Generál bojoval a snažil se udržet pistoli, ale Schaefer měl výhodu překvapení a ani v opačném případě by pro něj generál nebyl důstojným soupeřem. Generálova hlava narazila do kovového držadla a generál se složil do nehybné hromady na podlaze.
Schaefer zkontroloval generálův puls - Philips žil, byl jen v bezvědomí.
Pak uchopil pistoli a odsunul přepážku oddělující prostor pro pasažéry od kokpitu. Přiložil hlaveň k pilotově hlavě.
„Ahoj,“ prohlásil. „Kam máme namířeno?“