Rasche si otřel promočeným kapesníkem pot ze zátylku. Jasně, v okruhu dvaceti mil od Times Square rozhodně žádný čerstvý vzduch nebyl, no a co?
„Každej by jenom kritizoval,“ povzdychl si.
Vraždy nesnášel. Většina jich vypadala přesně jako tato - žádná záhada, žádné vzrušení, jen nějaký ubohý zkurvysyn, který se na chvíli přestal ovládat. Detektiv musel jen uklidit nepořádek - a kdo na to potřeboval detektiva?
Nenáviděl Vraždy. Ale Narkotika - práci na Drogovém měl rád. Tam dělal člověk něco užitečného, snažil se zastavit to svinstvo, než se dostalo na ulici, a ne jako teď, aby jen uklízel, když už bylo na jakoukoliv pomoc pozdě. Zachraňoval děti stejně staré jako jeho dva kluci. Zachraňoval životy a ne jen sledoval oběti vynášené v pytli nebo pod dekou.
A stáli jste proti lidem, kteří s vámi bojovali, a ne proti nějakému chudákovi se skelným pohledem, který měl akorát tak dostatek duchapřítomnosti, aby po příchodu policistů odhodil brokovnici. Stopování drog zpět ke zdroji, vědět, co se děje, kdo je důležitý a na kom nezáleží, být ve správný čas na správném místě, to vše vyžadovalo důkladnou detektivní práci; a také silný žaludek.
Samozřejmě, práce na narkotikách vás dokázala pohltit. To Rasche moc dobře věděl. Viděl to. Byl u toho, když jeho partner shodil místního bose kartelu Cali ze střechy luxusního domu, a musel uznat, že to Schaefer jen mírně přehnal.
Schaefer nebyl vyvedený z míry ani nic jiného; podle Rascheho nebyl ani naštvaný. Strčit toho bastarda ze střechy vypadalo v tom okamžiku jako dobrý nápad. Okolnosti a vyhazovák v ruce toho ulízlého bastarda, i když měl všechny kosti v té ruce polámané, přesvědčily příslušné policejní orgány, že to nebyla až tak nepřiměřená reakce.
Ale Schaefer s Raschem si vysloužili přeložení na Vraždy. Ten malý incident zasáhl citlivé místo komunity dealerů kokainu a na ulici začalo být příliš horko - to ještě před příchodem té vlny smrdutého horka. Oba detektivové se dostali na černou listinu všech ambiciózních dealerů i zoufalých feťáků ve městě; každý, kdo se chtěl dostat do přízně Kolumbijců a dokázal namířit zbraň, byl celý žhavý je odprásknout.
Kapitán si uvědomil, že pokud zůstanou na ulici při práci na narkotikách, bude jen otázkou času, než někdo bude mít štěstí. A i když by mohl Schaeferův odchod v mnoha směrech ulehčit kapitánu McCombovi život, poškodilo by to vztahy s veřejností a nepodpořilo morálku policistů.
A tak Rasche a Schaefer pracovali na Vraždách a nenáviděli každý okamžik své práce.