dopis

„Milá dceruško,
musím ti napsat smutnou zprávu že Tatinek se nám rostonal doktor řek že to je srce a že je slabej a nohy má spuchlý už chodit nemože Doktor řek že Ho nic nemá rozčílovat řek Doktor nesmíš si nařikat až nám budeš psát Tatinek se tím trápí a žhere to nedělej a piš že se máš dobře abi aspoň moch bejt bezsta¬rosti Viš jak tě má rád a že seš na dobrým místě Zaplať Pán Bůh Pomodli se za našeho Tatinka a ne jezdi sem je to kraj Světa Peníze sme dostali děkujem Ti mockrát je nám moc Zle co Tatinek leži Frantik mu ukradl hodinky nesmíme mu to říct to by Ho zabilo řekli sme že se skazili že sou u hodinaře Porád se na ně ptá kdy už je spraví že ani neví kolik je hodin ani plakat před Nim nemožu.
Milá ceruško musím ti napsat a bis děko¬vala Pánu Bohu že máš to krásný místo Modli se za Pány a sluš im věrně nad takový místo neni jak se tam najiš to je pro tvý Zdravý seš slabá v prsou a něco nám pošleš každej měsíc ceruško děkujem ti za to Pán Bůh tě odmění za tvý Rodiče.
Vaš si Pánu dyž im budeš sloužit mnoho let tak tě zaopatřej nadosmrti to máš jako Ouřad nedej na sebe dopustit Pozdravuj Pány ode¬mně s Tatinkem to je špatný schází jako svíce.
Zdravý tě Tvá Matka
Kostelec čís. 37.“