Pelikán

vyskočil jako udeřen. Copak může být Lucy šťastna v nuzotě? Lucy, jež je sám luxus, sám nákladný rozmar; Lucy, kterou uvedl do svého bohatství z přepychu velkého obchodního domu jejího otce právě před koneč¬ným krachem; Lucy, jež z nějakého pudu, z vášně, z potřeby, z naivnosti nebo já nevím proč musí, musí vyhazovat bláznivě peníze ! Vždyť všechno, co Ježek vydělá, jí nestačí na jediné šaty! - Ale, co na tom, namítal si; v případě rozvodu jí budu přec já platit alimenta, a já jí dám tolik...
Ale jaká pak alimenta, vzpomněl si najednou; vždyť ona se za Ježka vdá a pak přirozeně jim nemohu platit... To je nemožné, aby si Ježka vzala ! Musí zůstat svobodná, aby brala z mé ruky - Ale co z ní pak bude ? Poměr s Ježkem půjde nutně svou cestou; nevezmou-li se, bude z toho více méně veřejný... veřejný konkubinát. Společnost, ve které žila, jí to dá cítit, vy¬třídí ji a poníží; a ona sama, pyšná a prudká Lucy, bude nejhrozněji trpět sama nad sebou; vyrostla prostě v určitých . názorech... To ne¬smí být! rozvede-li se, ať si vezme Ježka a naučí se žít v chudobě, může-li; a já; myslil Pelikán, nabídnu občas Ježkovi peníze - Tu se sám za¬styděl: to přece by Ježek nemohl přijmout!