Nic neřekl, jen čekal a chvíli trvalo, než si Schaefer uvědomil, že by měl něco vidět. Něco, co tuto konkrétní část džungle odlišovalo od zbytku krajiny.
Rozhlédl se, ale zpočátku viděl jen další džungli; pak rozlišil v zeleni před sebou přímé linie a barvy byly také trochu odlišné. Dal si to vše dohromady.
Tohle bylo to, co mu chtěl průvodce ukázat, k čemu směřoval. Schaefer se díval na zbytky nějakého tábora.
Zavrčel, aby dal průvodci vědět, že to konečně objevil. Pak sesedl a vyrazil opatrně kupředu.
Kdysi to bývala slušně velká osada. Bylo tu několik budov, bambusové zdi, plechové střechy na dřevěných konstrukcích, doškové střechy - tradiční Středoamerická architektura palapa.
Některé podlahy byly z kamene nebo z betonu a tím by se žádný místní vesničan nezatěžoval.
Osm let nezájmu a tropického porostu je, samozřejmě, zredukovalo na pouhé fragmenty a současně zničilo téměř vše ostatní. Dvě budovy na jedné straně však stále stály. Byly celé porostlé zelení. Ze zbytku byly jen zelené ruiny plné ptáků, lián a občas z nich utekl i had.
Když prohlížel ruiny, našel Schaefer černý rezavý kovový objekt, který nakonec identifikoval jako ohořelý zbytek vrtulníku. Další malé objekty mohly být kdysi kusy náklaďáku, generátoru. Našel i zbytky beden na munici a kus ohořelé podlahy.
Nenašel žádná těla, ale po osmi letech stejné žádná nemohla zbýt.