„Ich möchte

nur nit so viel Stunden haben,“ hodila Mary.
„Ha, ha, natürlich,“ smál se hrabě uchvácen, „nein, wie gscheit bist du! Že, slečno?“
„Ano,“ vydechla Olga.
„Wie gescheit,“ opakoval stařec a chtěl vstáti. Olga mu přiskočila na pomoc. „Nechat,“ křikl hrabě prudce a stoje na kolenou a rukou jako zvíře, hleděl se vztyčiti. Olga se odvrátila. Tu sevřelo pět křečovitých prstů její paži, a opřen o ni celou tíhou starý hrabě vstával. Olga div neklesla pod váhou toho velikého, mrtvicí ochrnutého, strašného těla; bylo to nad její sta¬tečnost. Malá Mary se smála.
Hrabě se narovnal, nasadil si skřipec a po¬hlédl na Olgu jaksi překvapen, jako by jí dosud neviděl.
„Miss Olga?“