„Please?“ vydechlo děvče.

„Miss Olga, you speak too much during the lessons; you confound the child with your eter¬nal admonishing. You could make me the plea¬sure to be a little kinder.“
„Yes, sir,“ šeptala Olga, zardělá až po vlasy. Mary chápala, že papa Olgu hubuje, a vznešeně se tvářila, že se jí to netýká.
„Tak máúcta, slečno,“ zakončil hrabě.
Olga se uklonila a odcházela; cestou napadla ji potřeba pomsty, i obrátila se blýskajíc očima a řekla: „Mary, můžete pozdravit, když odchá¬zím.“
„Ja, mein Kind, das kannst du,“ přisvědčil starý hrabě blahovolně. Mary se ušklíbla a střihla bleskurychle poklonu.
Sotva byla Olga za dveřmi, přitiskla si ruce na čelo. Oh, bože, nevydržím to, nevydržím! Oh, bože, za těch pět měsíců nebylo dne a není ho¬diny, aby mne netrápili...