Lodě. Nejedná, více. Schaefer si myslel že je tu jen jeden zabiják, jeden lovec z vesmíru - ale Rasche jenom ze svého okna viděl čtyři lodě. A ty byly velké a nevypadaly, že jsou určené jen pro jednoho pasažéra.
Ježíši, uvažoval Rasche, jestli jeden z nich dostal celý Dutchův oddíl, jestli jeden z nich zmasakroval celý Lambův gang...
Odložil masku a lodě zmizely. Zvedl ji a přiložil si ji k očím a opět tam byly.
Nakonec ji položil a šel si nalít hrnek bláta, které tu měli místo kávy.
„Chlape, ty vypadáš příšerně,“ ozval se hlas, když se Rasche pokoušel naplnit hrnek, aniž by vybryndal; třásly se mu ruce, takže to byl celkem obtížný úkol.
„Viděl jsem mimy s opálenější kůží, Rasche,“ řekl druhý detektiv., Jsi v pořádku?“
„Zvládnu to. Richie,“ odpověděl Rasche a zvedl šálek - nebyl plný, ale něco v něm bylo.
Richie pokrčil rameny. „Jen jsem se snažil pomoct,“ řekl.
„To nemůžeš,“ odpověděl Rasche a šoural se do své kanceláře, jako by se bál, že se podlaha každou chvíli zvedne a shodí ho. Kávu držel, jako by měla za okamžik explodovat.
A jak mohl vědět, že neexploduje? Celý svět se zbláznil, Rasche uchopil masku. Možná, že se svět nezbláznil; možná byl šílený on. Možná ho opouštěl rozum.
Musí si s někým promluvit. Shari byla ještě v Elmiře, ale stejně by s ní o tom nemohl mluvit. Již teď se o něj příliš strachuje - myslela by si, že se konečně zbláznil. Něco takového by jen korunovalo jeho chování v Niagara Falls - myslela by si že se pomátl, že je z něj úplný paranoik.
On sám si nemyslel, že se zbláznil - ta maska byla skutečná. A ti muži v motelu ho opravdu hledali.
Ale nebyli to zabijáci, byli to lidé a ne mimozemská monstra. Museli to být federálové, kteří po něm z nějakého důvodu něco chtěli.
Nebo možná ti vetřelci skutečně dokázali měnit podobu.
Musí si o tom s někým promluvit. A ne po telefonu; potřeboval někoho, komu bude moci ukázat masku a dokázat tak, že je skutečná.
Federálové?
Ale ti o tom již věděli. Jen by mu vzali masku a dál by všechno popírali. Tu nechtěl.
Strčil si masku pod ruku, do druhé uchopil hrnek s kávou a vydal se dolů po schodech k McCombovi. Nervózně se usmál - určitě se zbláznil; s něčím takovým jít za McCombem.