Ústa mu krvácela na čtyřech různých místech, na kterých ho drát pořezal, a zápěstí měl celá zkrvavená, ale ignoroval to.
Několikrát kopl do Paola, aby si byl jistý, že se nevzbudí, a aby poskytl stráži u dveří očekávané zvukové efekty. Neměl důvod si myslet, že tu jsou Paolo a Eschevera sami; museli tu být ještě alespoň ti čtyři muži, kteří ho přinesli. Pravděpodobně tu ještě někde byli a mohli tu být i další.
A pak skočil nohama napřed na zavřené dveře a doufal, že nejsou pevnější, než vypadají.
Nebyly; závora a horní pant povolily, Schaefer prolétl dveřmi a dopadl na šokovaného strážného.
Strážný byl vyzbrojen Kalašnikovem. Schaefer ho udeřil do čelisti a vytrhl mu zbraň z rukou, pak se rozhlédl kolem.
Byl v prázdné chodbě se dvěma dveřmi na každém konci a třemi po každé straně; on právě vypadl z prostředních dveří na jedné straně.
To nebylo dobré; znamenalo to, že budova je větší, než doufal. To místo bylo definitivně něco víc než pouhý úkryt na cestě.
Schaefer věděl, že jeho jedinou možností, jak se dostat živý ven, je zmizet v džungli a najít cestu někam k civilizaci, kde sežene letadlo zpět do Států.
To bude pravděpodobně trvat celé týdny.
A čím je toto místo větší, tím těžší bude z něj nepozorovaně uprchnout, to zaprvé.
No, stejně neměl na výběr.
Strážný na podlaze zasténal; Schaefer ho udeřil pažbou Kalašnikova do hlavy a sténání utichlo.
Střelbu raději neriskoval; to by přitáhlo příliš velkou pozornost.
Podíval se na sedm zavřených dveří a pod těmi na levém konci spatřil sluneční světlo. Vydal se k nim.
Úzký pruh světla nepřerušoval žádný stín nohou; pokud tam byla stráž, stála stranou a nikoliv přímo před nimi. Schaefer přiložil ucho na dveře a naslouchal. Slyšel hlasy, ale nedokázal rozeznat slova. Nemohl říct, kdo mluví, kolik jich je ani jak jsou daleko.
Opatrně zvedl jednou rukou závoru. Ve druhé měl připravenou zbraň.
Nic se nestalo.
Otevřel dveře, jak nejrychleji a nejtišeji dokázal, a vykročil ven.
A zarazil se.
Stál tam tucet mužů s puškami namířenými přímo na něj; stál v širokém, otevřeném dvoře bez jakéhokoliv úkrytu, nebylo kam utíkat, nebylo kam se schovat. Dvůr byl obklopen domky z vepřovic se střechami z tašek oddělenými úzkými uličkami. V rozích stály strážní věže. Byly vybaveny reflektory a těžkými kulomety.
Bylo zřejmé, že to byla Escheverova rezidence. Zprávy DEA říkaly, že tu má přes sto mužů s výzbrojí schopnou odrazit otevřený vojenský útok.