Z počátku

hrávala si s Mary v překypělé a vášnivé bujnosti, dětsky zaujata jejími hrač¬kami; na konec shledala, že si hraje sama před chladným, výsměšně znuděným pohledem děv¬čátka, a tu bylo po hrách, a Olga se vlekla za svou svěřenkou jako stín, nevědouc, o čem s ní má mluvit a čím ji pobavit. Přijela až posvátně naplněna předsevzetím lásky, mírnosti a trpělivosti; nyní vizte její planoucí oči, slyšte, jak prudce a přerývaně bije její srdce; to srdce je s to cítit jen bolest a nikoliv lásku. „Budete – trochu - vlídnější,“ opakovala si Olga trnouc; můj bože, dovedu to ještě?