Mladý muž prochází lesem, když tu z mlází slyší podezřelé, každému chlapovi tak libě znějící, milostné vzdechy. Odhrne větve stromů, a vidí krásnou dívku, která sedí nad mladou bedlí a dělá si rozkoš. I pomyslí si mladík:
„To by bylo něco.."
Popoběhne dopředu, lehne si naznak, zahrne se listím, jen ztopořený úd mu krásně trčí nahoru, a čeká. Dívka přišla coby dup, zbystřila zrak, aby pak posléze zvolala:
„Helemese, křemenáč!" a vytáhla nůž…