Milý Jirí,
lituji, ze jsme se rozesli v takovém nedorozumení. Kdybys vedel vse, vím, ze bys cetl jinak tento dopis. Jsme v zoufalém postavení. Kdyby se nám podarilo zaplatit ted padesát tisíc, byli bychom zachráneni, neb nás prumysl má budoucnost a do dvou let se pocne vypláceti. Dali bychom Ti vsechny záruky pro budoucnost, kdybys nám ted pujcil peníze. Byl bys spolumajitelem závodu a bral bys podíl z výnosu, az se zacne vypláceti.
Prijd se podívat na nás závod, uvidís sám, ze má budoucnost. Poznás také nase deti, jak jsou milé a hodné, pilne se ucí a nepreneses pres srdce, abys jim znicil celou budoucnost. Aspon pro ty deti to udelej, neb je to nase krev, a Karel uz je velký a chytrý a má velkou budoucnost. Odpust, ze tak písi, jsme celí rozcileni a veríme, ze nás zachránís a ze budes mít rád nase deti, neb más dobré srdce. Prijd urcite. Az Tyldicka vyroste, sla by ráda k strýckovi za hospodyni, uvidís, jak je milá. Nepomuzes-li nám, muj muz to neprezije a ty deti budou zebráci. Zdraví Te, drahý Jirí, Tvá nestastná sestra Tylda.