„Tys je neviděl?“ zeptal se Schaefer a jeho klidný, vyrovnaný hlas utnul Rascheho. „Tys neviděl, kdo tohle všechno udělal?“ „Viděl sem jenom, jak sem oknem leze nějakej magor v legrační masce, a pak na mě někdo shodil strop,“ prohlásil Carr. „Možná to byli poldové a vy tady zametáte. Možná nebyli, já nevím - a víš ty co, Schaefere? Je mi to fuk. Je to jedno. Protože je možný, že sem blázen. Možná jsem blbej jako štěnice. Já sem možná šílenej, ale vy jste mrtvý!“
A zvedl ruku, která konečně našla to, co hledala. Byla to brokovnice s upilovanou hlavní. Carr se v jediném pohybu zvedl na nohy, vytáhl pušku k pasu a vystřelil.
Rasche byl v maximální pohotovosti od okamžiku, kdy vstoupil do budovy. Nepotřeboval, aby na něj padal strop. V okamžiku, kdy Carr zvedal pušku, již letěl a koulel se k hromadě zdiva. Byl za ní dřív, než stačil Carr položit prst na spoušť.
Zdálo se, že řev brokovnice otřásl samými základy oslabené budovy. Smršť broků proletěla místem, na kterém před okamžikem stál Schaefer. Raschemu zvonilo v uších. Neslyšel Carrovy kroky, když se vůdce gangu rozběhl, neslyšel, jestli Carr ještě něco řekl, neslyšel jeho kletby, když zjistil, že zásobník je prázdný.