Až do dneška.
Teď řádili v New Yorku. Letectvo zachytilo na radarech zvláštní interference a dalo vědět Philip sově skupině v naději, že jim to pomohou vysvětlit. Philipse napadlo, že by to mohl být vedlejší efekt jejich maskovacích zařízení, a zeptal se, kde to objevili.
A letectvo mu to sdělilo.
New York.
Philips na to nasadil celou četu radarových analytiků a specialistů na neviditelné technologie. Hlášení bylo potvrzeno.
Pokud radar zachytil to, co si Philips myslel, byly ty věci v New Yorku.
Co, sakra, dělaly tak daleko na severu? Pokud chtěly město na hraní, proč si nevybraly třeba Rio nebo Mexico City?
Možná, že v New Yorku bylo něco zvláštního, po čem toužily - ale co?
Vypadalo nepravděpodobně, že by chtěly něco specifického, něco, co bylo pouze v New Yorku. A bylo zvláštní, že se po staletích, kdy omezovaly svá loviště pouze na tropické oblasti, vydaly najednou na sever.
Philips to vše zvážil a dospěl k názoru, že to možná nakonec nejsou vetřelci, že to vše byl falešný poplach, ale pro jistotu včera zavolal McCombovi -a samozřejmě, co se nestalo, útok.
Lovci lidí, predátoři na lidské kořisti řádili v ulicích New Yorku.
A Philips nevěděl proč?
Do odletu zbývalo ještě trochu času; otevřel zprávu, kterou obdržel před hodinou faxem, a začal ji znovu pročítat. Hledal nějaké vodítko, náznak, co ty věci pohledávají v New Yorku.