Ale stejně tak nechtěl nic uspěchat; každou zbraň prohlédl rychle, ale pečlivě. To, že musel pracovat při světle z ohně, také příliš nepomáhalo.
V zásobách byly lampy a baterky, ale ty Schaefer nechtěl použít. Byl by příliš snadným cílem.
Když dokončil přípravy, obrátil se k průvodci: „Zůstaň tady“ Pak s automatickou brokovnicí připravenou ke střelbě vyrazil do džungle. Cestu si vybíral víceméně náhodně. Chtěl se hlavně dostat dál od mul a najít si nějaký úkryt, aby ho ten bastard nemohl jednoduše střelit z dálky jako nějakou tupou dvounohou kachnu procházející se po pasece.
Když se vnořil do černé džungle, pulzování mírně zesláblo. Schaefer se začal pohybovat tam a zpátky a pokoušel se tak zjistit, kde se jeho nepřítel nachází a jakým směrem se pohybuje. Snažil se být tak tiše, jak to tropická tma dovolovala.
Určení polohy protivníka nebylo příliš těžké; když se k němu blížil, implantát bolel více, když se vzdaloval, bolest ochabovala. Jednoduché. Než urazil čtvrt míle, domníval se, že zná lovcovu polohu.
Tehdy v New Yorku ho překvapil, ale teď byl připraven; tentokrát věděl, proti čemu stojí - no, možná nevěděl, co to je, odkud to přišlo nebo co tu dělá, ale věděl přibližně, jak je to velké, silné a rychlé.
Větší, silnější a rychlejší než on. Schaefer to věděl, ale nějak mu to bylo jedno; byl si jistý, že to stejně zvládne.
Ten bastard pravděpodobně plánoval nějaký duel jeden na jednoho, „souboj vůlí“ nebo nějakou podobnou mačistickou hovadími. Proč by ho jinak varoval tím zařízením na krku? Byla to výzva, pozvání vyjít a bojovat jako muž. Chtěl dokázat v rovném boji, jak je tvrdý.
Schaefera nějaké dokazování vlastního chlapáctví nezajímalo; chtěl ho prostě jen zabít.
Podle něj by bylo nejlepší vplížit se mu do zad a ustřelit mu hlavu. S tou myšlenkou v hlavě začal kroužit. Snažil se k němu dojít ve zkracující se spirále; tak bude vědět, že se blíží, ale s trochou štěstí nebude vědět odkud.
„Chceš mano a mano, sračko?“ zamumlal si pro sebe. „Tak to chceš? S holýma rukama a ať ten lepší vyhraje? Hovno. Můžeš mi akorát políbit...“
Ze stromu za ním explodoval modrobílý plamen a tma se proměnila ve vybledlý chaos. Tmou se rozlehla exploze.
„Co...“ Schaefer se otočil. „Do prdele.“ Skočil za nejbližší strom.
Monstrum znova vystřelilo; tentokrát spatřil Schaefer záblesk, viděl, odkud přichází; v okamžiku, kdy se dotknul prachu, skočil.
Záblesk energie zasáhl další strom; okamžik visel podporovaný větvemi a liánami, pak se otřásl a sesul se k zemi.
V okamžiku, kdy odezněla ozvěna první exploze, a předtím, než se roztříštěný strom svalil k zemi, byl Schaefer již schovaný za malým kamenným náspem procházejícím podrostem.
„Tak to máme to tvoje mano a mano“ zamumlal. Byl na sebe rozezlen, že dělal unáhlené předpoklady o záměrech monstra.
Ale ten první výstřel, na druhou stranu, nemířil nikam do jeho bezprostřední blízkosti - možná varovný výstřel. Ten bastard chtěl, aby lov byl napínavější.
Ale druhý výstřel byl již míněn vážně. Lovec to se ztěžováním lovu nehodlal přehánět.
A ten výstřel byl i přes tmu zatraceně přesný. Viděla ta věc ve tmě? Používala k zaměřování infračervené nebo nějaké podobné zařízení?
Na opačné straně kamenů rozkvetl další modrobílý ohňostroj.
„Dobrá, to jsou dva,“ pronesl Schaefer. „Teď je řada na mně.“
Vyskočil a zahájil palbu z brokovnice směrem k místu, ze kterého vyšly záblesky. Ve tmě nedokázal pořádně mířit, ne bez rizika vlastního zásahu, ale měl slušnou představu, odkud ohnivé koule létaly.
Řev automatické pušky byl ohlušující a záblesky výstřelů osvětlily džungli zelenožlutým světlem.
Schaefer mířil do rozsochy stromu, ale výstřely pronikající zelení jen štípaly dřevěné třísky a trhaly kusy listů.
Pustil spoušť a skočil stranou do úkrytu.
Sluch mu teď nebyl k ničemu; v uších mu zvonilo po řevu brokovnice. Nadával si, že na to při výběru zbraní nemyslel. Teď, když ustaly záblesky výstřelů, mu opět zrak pomalu přivykal na tmu. Pomalu se plížil podrostem kupředu.
Neslyšel žádný pohyb - ale sluch mu nefungoval. Neviděl žádný pohyb, ale byla zkurvená tma. Zabiják mohl stát přímo nad ním a on by o tom ani nevěděl - nebo mohl být stále na svém stromě.
Ale nestřílel na něj.
Zasáhl ho a sestřelil ho dolů ze stromu? Zabil ho nebo alespoň poranil?
Nebo se někde schovává? Stačil včas skočit do úkrytu? Dokázal skočit ze stromu z takové výšky, aniž by se zranil? Schaefer věděl, že on by to nedokázal. Ale ta příšera byla větší, silnější a rychlejší než on.
Nevěděl, jestli svého protivníka zasáhl, a tak se rozhodl zaútočit, převzít iniciativu. S brokovnicí v jedné ruce a automatickou puškou v druhé vyrazil z úkrytu směrem ke stromu.
Chyba.