Televize tu byla pro případ nějaké nečekané události týkající se policejní práce, ale Rasche na ni ve chvílích, kdy se mu nechtělo do papírování, neměl žádnou práci v ulicích a nechtělo se mu přemýšlet o vraždách, které měl vyšetřovat - nebo jako v současnosti, ignorovat - většinou sledoval WWOR. Ale teď, ať si hrál s anténou, jak chtěl, nebyl schopen WWOR naladit.
Poslední dva týdny byl příjem špatný i podle newyorkských zvyklostí. Byl tak špatný, že místní stanice zařadily reportáže, ve kterých vědci z NYU a Columbie prezentovali své divoké teorie o skvrnách na slunci a radioaktivním znečištění zachyceném teplotní inverzí. Ale dnes byl příjem nejhorší za poslední dny.
Rasche naštvaně uhodil do televize a pan Ed zmizel ve sněhové vánici.
Možná, že v jednom z šuplíků najde něco, co na chvíli odvede jeho pozornost; náhodně jeden vytáhl.
Jeho pohled dopadl na zamotaný balíček - jeho sako omotané kolem té masky, kterou mu dal Schaefer do úschovy. Tu masku strhl Schaefer zabijákovi z tváře těsně předtím, než byl vyhozen z pátého patra.
Úplně na ni zapomněl; byl příliš zaneprázdněn jinými věcmi, jako dostat Schaefera do nemocnice, dostat Schaefera na letiště nebo dostat Shari z města. Schoval ji sem toho rána, kdy sem přišli se Schaeferem a McComb si zavolal Schaefera k sobě do kanceláře, toho rána, kdy Schaefer odletěl do Střední Ameriky.
Nikdo z nich si tu věc pořádně neprohlédl.
Možná bylo na čase, aby to někdo udělal.
Rasche od toho moc neočekával; byla to patrně jen pokrývka hlavy, jen kus inertního kovu, ale nic se mu nestane, když se podívá.