Blázen,

kdo by tam strčil jediný halíř; přišel by o všechno.“
„Proč mi to říkáš ?“
„Abys to věděl,“ nutila se do lehkého tónu. „Víš, ty jsi takový dobrák, nechal by se's třeba o všechno připravit...“
„To jsi hodná,“ řekl, nespouštěje s ní oči. Byla napiatá jako luk, hořela chutí říci ještě něco více, ale jeho pozornost ji tísnila; počala se bát, aby nešla příliš daleko. Prosila, aby jí našel nějaké místo, že nikomu, nikomu ne¬chce být na obtíž, že se omezí ve všem, že by nemusila mít tak drahý byt... Teď, teď snad navrhne, že by mu vedla domácnost! Čekal s tlukoucím srdcem, ale ona odvrátila oči do okna a začala s jiného konce.
Den nato přišlo psaní od Tyldy.