Doufal, že to nic není a že Schaefer nezemře.
„Dost těch blbostí,“ prohlásil doktor, roztáhl závěs kolem Schaeferova lůžka a odhalil Raschemu jeho partnera, který byl sice v bezvědomí, ale stále dýchal. „Je pozdě, já jsem unavený a při pádu z budovy se vám nic podobného stát nemůže.“
Doktor ukázal prstem na Schaeferův krk těsně pod ucho.
Rasche si prohlížel monitory, trubičky vedoucí z Schaeferova nosu a obvazy, které mu pokrývaly nos, čelo a čelist - na hromadu smetí dopadl přece po zádech. Teď se podíval na místo, na které ukazoval doktorův prst.
Byla tam kus matného kovu velikosti pěticentu ve tvaru včely nebo hlavy šípu. Rasche si představil Schaefera jako Frankensteinovo monstrum s elektrodami po obou stranách hlavy.
Teď měl na sobě pravděpodobně i odpovídající počet stehů.
Kovová věc byla ohraničena krví - podle barvy to byla čerstvá krev; ostatní krev byla buď očištěna nebo uschla do ošklivé hnědočervené, ale tenhle kroužek byl stále jasně červený.
Po Schaeferově krku stékal malý pramínek krve a dopadal na polštář.
Rasche to viděl poprvé; když klečel nad Schaeferem na Beekman Street, musel to ukrývat Schaeferův límeček nebo poházené smetí.
Rasche tázavě pohlédl na doktora.