Trvalo mu patnáct minut, než přesvědčil doktora, že neví, co ta věc na Schaeferově krku je ani jak se tam dostala.
Dalších patnáct minut mu trvalo dokončení papírování a čtyřicet cesta domů. I když slunce ještě neukázalo víc než pár paprsků na východě, ranní doprava byla již v plném proudu.
Rasche cestou neklel ani se nesnažil jet příliš rychle. Nepospíchal. Potřeboval spánek, ale věděl, že dokud bude mít před sebou tu věc na Schaeferově krku a dokud si bude představovat ty drápy, které mu popsal doktor, nezamhouří oka... Při cestě měl dostatek času na přemýšlení, ale na nic užitečného nepřišel. Jen se mu stále vybavovaly prstence krve, Schaeferovo padající tělo a znetvořené mrtvoly na policejní střelnici.
Zanechal Schaeferovo auto na obrubníku a unaveně se táhl ke svému potemnělému domu.
Zjistil, že Shari a děti ještě spí. Alespoň že se na něj Shari nepokoušela čekat - neležela na gauči v obýváku před zapnutou televizí.
Chvíli byl v pokušení vyjít nahoru po schodech a ujistit se, že jsou všichni v pořádku, ale byla to hloupost, ještě by je mohl probudit.
Tady byli v bezpečí - alespoň stejně jako všichni ostatní v New Yorku.
Vešel do kuchyně, pouzdro se zbraní pověsil na kliku a našel láhev bourbonu - doufal, že mu doušek něčeho silnějšího pomůže usnout.
Bourbon. Generál Philips pil také bourbon. Co je, sakra, ten Philips zač? Pro koho pracuje? Ví, co se to tady děje, určitě alespoň zčásti - co má společného s těmi zabijáky?
Nějak s nimi byl spojený i Schaeferův bratr Dutch - a stejně tak i Schaefer. Toto nebyla žádná shoda náhod. Zabijáci odpravili partu Schaeferových nepřátel a pak i skupinu jeho přátel - v New Yorku se nedotkli nikoho, kdo by byl Schaeferovi lhostejný.
A čekali na něj v té budově - někdo tam na něj určitě čekal. Museli předpokládat, že se tam Schaefer po tom masakru na Twentieth vrátí.
Co se tam nahoře Schaeferovi stalo? Rasche ho takhle zmláceného ještě nikdy neviděl. A nos a čelist měl rozbité ještě předtím, než vylétl z pátého patra. A ta věc, co měl na krku - ví o tom Philips něco?
Co to Philips říkal? „Milují horko ... Je to pro ně zábava“
Zábava?
„To zní, jako by to byl Americký pohár nebo tak,“ zamumlal Rasche.
„Říkal jsi něco, miláčku?“ zeptala se Shari od dveří.
Rasche sebou trhl a málem rozlil whisky.
„Slyšela jsem tě přijít,“ řekla Shari. Měla na sobě svůj starý růžový froté koupací plášť.
„Promiň,“ řekl Rasche. „Nechtěl jsem tě vzbudit.“
„Stejně bych za patnáct minut musela vstávat. Tak co jsi říkal?“
„To nic,“ uklidnil ji Rasche a usrkl si whisky. Podíval se na hodiny a zjistil, že Shari měla s časem pravdu.
„Není trochu brzy na takové pití?“ zeptala se Shari.
„Ne,“ odpověděl Rasche, „je pozdě. Moc pozdě.“ Dopil zbytek sklenky.
„Chceš něco k snídani?“ zeptala se Shari a otevřela dvířka kuchyňské linky.
Rasche zavrtěl hlavou. „Za chvíli půjdu spát.“
„Máš den volna?“